V případě jednoho z nejdůležitějších děl italských mistrů ve Staré Pinakotéce, del Sartovy Svaté rodiny, vidíme v mezimuzejních zápůjčkách jedinečnou možnost kulturní spolupráce, která obohacuje jak odbornou, tak laickou veřejnost. Obraz datovaný do roku 1514 prošel řadou náročných restauračních prací, aby se po téměř dvaceti letech ukázal na zdech Italského pokoje po boku plátna stejného autora, které do Mnichova přicestovalo z pařížského Louvru.

Spolu poprvé a zřejmě naposledy

Dva zmíněné obrazy jsou díky dobré spolupráci obou muzeí vystaveny vedle sebe vůbec poprvé, a umožňují tak pátrat po jejich vzájemném vztahu, který je opředen zajímavou historií. Ta je dodnes předmětem sporu mezi vědci a studenty umění: ne zcela jistá je chronologie vzniku obrazů i fakt, zda byla obě plátna namalována samotným del Sartem. Mnichovský obraz je považován za reprezentativní kus italské renesance. Současný výzkum podporuje zprávu Giorgia Vasariho, architekta a autora slavné biografie italských umělců (a rovněž del Sartova žáka), podle níž byl dotčený obraz zadán florentským obchodníkem Giovannim Battistou Puccinim, který ho chtěl prodat francouzskému králi. Když však Puccini dílo spatřil, byl jím natolik uchvácen, že se rozhodl nechat si ho pro sebe. Následně pověřil del Sarta namalováním druhé verze obrazu, která byla nakonec francouzskému králi opravdu prodána a dnes se nachází v depozitářích Muzea Louvre.

Geografická historie jako další kapitola v životopise

Není bez zajímavosti, že do roku 1697 se mnichovské plátno nacházelo ve sbírkách rodiny Medicejů, už od 13. století jedné z nejbohatších a nejvlivnějších rodin ve Florencii. Následovně bylo společně s dalšími díly darováno Cosimem III. Medicejským, velkovévodou toskánským, jeho zeti, falckému kurfiřtu Janu Vilémovi, ze starého šlechtického rodu Wittelsbachů. Jeho sbírka se nakonec ocitla v Mnichově v roce 1806.

Technologie nezůstává skryta

Obě díla byla pečlivě zkoumána moderními metodami analýzy materiálu, mj. snímkováním v infračerveném či rentgenovém spektru, které přinesly významná fakta a umožnily další rovinu srovnávací analýzy. Technologická stránka výzkumu stejně jako rekonstrukce přenosových technik užitých při kompozici či popis restaurování obrazu jsou osvětleny na doprovodných panelech. Výstavu ve Staré Pinakotéce doprovází také soubor kreseb stojících u vzniku mistrovského díla, kompoziční skeče a různé studie postav a detailů. Pro veřejnost je otevřena od 1. října tohoto roku do 6. ledna 2010 na Barer Straße 27 v Mnichově, a to denně kromě pondělí.

Foto:

Andrea del Sarto, Svatá rodina, cca. 1514. Stará Pinakotéka, Mnichov

Andrea del Sarto, Svatá rodina, cca. 1515-16. Museum Louvre, Paříž.