Až do roku 1940, do Evropy zmítané válkou, se vrátil David Chmelík z Generálního ředitelství pro rozpočet (GŘR) Evropské komise ve své přednášce na pražském Gymnáziu Jana Nerudy během sedmého květnového dne. Administrátor z GŘR je českým i německým občanem; ve službách Bruselu pracuje třetím rokem a letošní přednáškou pokračuje v myšlence přiblížení fungování evropské administrativy mládeži. Minulý rok se setkal s žáky kladenského vícejazyčného gymnázia. Letos studentům na Malé straně připomněl scénu jako z Remarquovy knihy Noc v Lisabonu; z města, jehož přístav se stal cílem skupiny německých emigrantů utíkajících před Hitlerem na západ. A z města, jež na konci roku 2007 dalo světu Lisabonskou smlouvu. Ta byla, po odmítnutí společné evropské ústavy obyvateli Francie a Nizozemí, vypracována jako dokument konsolidující evropské předpisy a v platnost má vstoupit 1. ledna 2009. Podle Chmelíka je smlouva prozatímním vrcholem evropské integrace a zároveň kontinent připravuje na nové výzvy globalizovaného světa jako je propojené hospodářství, demografický vývoj či klimatické změny.

Vícejazyčnému gymnáziu čeština nestačila

Evropský úředník – jak v první přednášce vedené v češtině, tak i ve druhé, ve francouzském jazyce - žákům také přiblížil fungování byrokratického aparátu Evropské unie, stejně jako práci svého oddělení. Živá diskuse očividně podnítila zájem mnohých ze zhruba dvou stovek mladých lidí: „Nemůžou menší státy kvůli Lisabonské smlouvě přijít o svou pozici? Funguje i v tomto systému právo veta? Jaká je akceschopnost unie, jak dlouho trvá, než něco odhlasuje?“ ptali se žáci po administrátově vystoupení. Podle některých byla přednáška i debata zajímavým zpestřením. „Aspoň jsme se zamysleli,“ říká Michaela Strážnická z 5. A. „Máme Základy společenských věd a brali jsme Evropskou unii i ústavu, ale tohle bylo lepší, přednáška byla postavena na praktickém základě; přednášel člověk, který problematiku zná a denně s ní přichází do styku.“ Jiří Volák, další z žáků gymnázia souhlasí: „Přednáška mi trochu rozšířila obzory a povědomí o Unii, pan Chmelík šel opravdu do detailů fungování systému.“

O fungování Unie se učí i v zeměpise

Přednášky se účastnili i učitelé, např. Jaroslav Tomeš, který je moc rád, když jsou žáci zvědaví a ptají se, zjišťují. Tomeš na škole vyučuje zeměpis. „Například regionální politika či šíření integrací v Evropě – to jsou hodně geografické záležitosti. Evropskou unií jsme se tedy i v mém předmětu zaobírali dost,“ vysvětluje. Přiznává, že někdy studenti pokládají otázky, na které při nejlepší vůli nedokáže odpovědět, a proto je rád, že škola měla možnost uvítat na své půdě člověka, který žáky obeznámil s problematikou v patřičných souvislostech. „Přesně to je smyslem takových akcí,“ uzavírá Chmelík, zatímco již plánuje další projekt. Inspirován svou nedávnou zkušeností z berlínského gymnázia s většinou žáků s tureckými kořeny, nyní promýšlí možnost multikulturní spolupráce mezi evropskými gymnázii.